Proč pláčeš, duše má?

Proč nejde zastřít tě úsměvem,

jak starou lavku nátěrem?

Proč nelze slunečním paprskem

rozpustit duši zamrzlou ledem?

Nelze býti zas dítětem.

Nelze vrátit duši zpět na zem.

Až rozplyne se mlha,

co očím zastírala všechnu tu prázdnotu světa,

pak zbude jen nicota,

co přetrvá přes všechna léta