Dnes mi přišel dopis.Je to divné,říkal jsem si hned.Vždyť už nikoho na
tomto světě nemám,tak kdo mi jen může psát?Začal jsem si prohlížet
obálku,protože už ta byla sama o sobě dost podivná.Už na první pohled
bylo zřejmé,že je hodně stará,papír už byl mírně zažloutlý a nesl na
sobě stopy svého stáří.Déle jsem to již nevydržel a poněkud neurvale
jsem obálku roztrhl.Z jejího nitra něco vypadlo a spadlo to k mým
nohám.Rychle jsem se sehnul.Poznal jsem,že je to prsten.Ale ne obyčejný
prsten.Byl to nádherně tepaný prsten,který měl v sobě zasazen
podivuhodně velký a nádherně broušený smaragd.Hned mě napadlo,že musí
mít ohromnou cenu.S ještě více posílenou zvědavostí jsem odložil prsten
na stolek a jal se prohlížet zbylý obsah obálky.Byl v ní ještě nějaký
malý notes vázaný v kůži,který však také nesl viditelné stopy stáří.S
nedočkavostí jsem v něm začal listovat.Jaké však bylo mé zklamání,když
jsem zjistil,že text v něm je psán jakousi mě zcela neznámou řečí.Jen
tak,potichu jsem si začal mumlat:"HEX REGUM AL JODAR..."Ne,byl jsem si
jist,že jsem nikdy nic podobného nikdy neslyšel.Podíval jsem se znovu
na obálku.Ne,odesilatel zde uveden není.Asi bych měl s tím dopisem
zajít za jedním svým známým,lingvistou.Ten mi snad dokáže říct něco
víc.Pak jsem jen mimoděk pohlédl k oknu.Na obloze se začala stahovat
černá mračna.To je opravdu divné,vždyť dnes hlásili,že má být
jasno.No,asi jsem se přeslechl.
*********
O den později jsem navštívil svého známého,profesora Lithursta.Poté,co
jsme se usadili u kávy,kterou nám přinesla jeho vždy usměvavá
služebná,začali jsme spolu hovořit. "Nuže,milý Abrahame,co jsi mi přinesl zajímavého?Musí to být něco
opravdu velmi zajímavého,protože už ses tu dlouho neukázal.Až teď
najednou." "Omlouvám se,profesore,zastavil bych se častěji,ale to víte,v poslední
době mám spoustu práce." "Pořád ještě překládáte sbírky španělských básníků?" "Ano,tak jest.Vždyť víte,že je to už od mých studentských let má
největší záliba." "Pravda,vzpomínám si.Nuže,je ale pomalu na čase přejít k věci,kvůli
které jste za mnou přišel." "Víte,je to velmi podivné.Už na tomto světě vlastně nikoho nemám,tak mě
dost zarazilo,když mi přišel dopis.Chápejte,nebyla to žádná ta typická
úřední obálka,víte,jak to myslím.Už na první pohled bylo zřejmé,že je
poměrně dost stará,zažloutlá.Co však pro mne bylo ještě mnohem větším
překvapením,byl její obsah.Podívejte se." Z vnitřní kapsy saka jsem vylovil ten prsten.Profesorův úžas byl
patrný. "Tedy,Abrahame,tento skvost mi opravdu vyrazil dech.To je zcela
nepochybně pravý smaragd nesmírné ceny.A ta zručná umělecká
práce.Jedním slovem nádhera." Nechal jsem profesora,aby si prsten řádně prohlédnul a teprve po chvíli
jsem opět promluvil. "Ano,profesore,to však nebylo vše.Důvod,proč jsem vyhledal vaši pomoc
je tento." Podal jsem mu do rukou starobylý notes. "Víte,poznámky v tomto notesu jsou psány mě zcela neznámou řečí.Ale
říkal jsem si,že vy jako odborník si s tím budete vědět rady." Profesor si ode mne notes vzal a začal v něm pomalu listovat. "Zajímavé,na první pohled jsou zde patrné rysy latiny,ale jen
okrajově.Jinak to s latinou nemá nic společného.Musím se přiznat,že
jsem se ve své dlouholeté praxi s takovýmto jazykem nepotkal.'Arbum
guel terad silenti noster.'Zvláštní.Zatím si nevím rady.Ale víte
co?Nechte mi ten notes tady a já se pustím do zevrubného rozboru." "Dobře,profesore,věřím,že vy odhalíte,co je to za tajemný jazyk.Už budu
muset pomalu jít zpět za svými povinnostmi,ale jakmile na něco
přijdete,dejte mi prosím vědět." Rozloučil jsem se s profesorem a vyšel ven na ulici.Hned vzápětí jsem
se otřásl zimou.Neskutečné,a to má být letní podvečer?Co se to s tím
počasím děje?!
|