"Myslíte tím toho Zatratitele, kterého jste měli s profesorem zneškodnit?"
pronesl Abraham trochu jízlivě, snad víc, než měl v úmyslu. Ale smrt mistra
s ním dost otřásla. "Ale vraždil přece Salmonus, tak jak můžete tak jistě vědět, že je to práce
toho Zatratitele?" "No, je to tak, že do výuky řádu se nemůže dostat kdokoli. Právě proto se
kdysi dávno Nejvyšší mág rozhodl pro tento způsob. Výuka probíhá ve
speciální dimenzi, vytvářené vždy jen na určitou dobu mistrem. Tak se navíc
zamezí škodám v případě nevydařených kouzel." "Ale jak to souvisí se Zatratitelem?" "Jediný důvod, proč mohl Salmonus zabít mistra je, že mu někdo pomohl se do
té dimenze dostat. A ten někdo musel být Zatratitel. On jediný kdysi býval
mistrem." "Takže to je dost problém, že? A co vlastně uděláme teď?" "Dobrá otázka. Ono je to všechno složitější. Když se mág stane mistrem
Velkého řádu, hned začne připravovat svého nástupce. Příprava trvá několik let.
Bohužel, Akron byl mistrem jen dva roky, takže nástupce ještě není
připraven. Pokud se ale nestane mistrem do nejbližšího
úplňku, bude Velký řád trvale narušen a Zatratitele už nikdo nezastaví." "A jak se může stát mistrem?" "Bohužel asi nijak." "To je opravdu povzbudivé." "Víte, Abrahame," ozval se profesor Lithurst, "jedna možnost tu je. Alespoň
teoretická." "A o co jde, profesore?" Místo něj se ozval Velký mág. "To je příliš nebezpečné. Mohlo by to dopadnout zcela nepředvídatelně." "Ale když jiná možnost není. O co přesně jde?" "Jak už víš, před tebou byl Nejvyšším mágem a nositelem prstenu moci tvůj
prastrýc Raymond. Pak se ale rozhodl, že odejde do jedné hodně obtížně
přístupné dimenze a předá prsten nástupci. Tím jsi pochopitelně ty. On je
jediný další člověk, který může pomoct se zasvěcením nového mistra. Problém
je, že dostat se do té dimenze je skoro nemožné. Mně se to nepovedlo." "Tak komu se to pak má povést?" pronesl poněkud zklamaně Abraham. "Tobě. Je to jen takové tušení, ale díky prstenu by se to mělo podařit." "Jinou možnost nemáme, tak bychom to měli hned zkusit." "Teď se musíme vyspat a ráno to zkusíme."
***
Noc jako by uběhla během jediné hodiny a teď už Abraham seděl na podlaze
nějaké místnosti přesně v jednom z vrcholů pentagramu. Na dalších místech
seděli Velký mág, profesor Lithurst, nějaký starší muž svalnaté postavy a
celkově drsného vzezření a nakonec ta dívka, kterou poznal těsně předtím,
než byl svědkem vraždy mistra. Když zachytil její pohled, došlo mu, že
překvapení je oboustranné. Ale pak už byl čas se soustředit. Jak mu předtím
profesor s Velkým mágem vysvětlili, na něm spočívala nejdůležitější úloha.
Podobně jako při pokusu s žárovkou měl pomocí zaříkávání získat co největší
množství energie a ostatní, hlavně Velký mág a Knomolos (profesor Lithurst)
měli tuto energii usměrnit, aby se dostali všichni do správné dimenze.Nyní
tedy začal odříkávat příslušnou formuli. "Teran aren mi lutus ber ólor. An fito mer judi te rodes." Už po druhém odříkání cítil, že se prsten začíná zahřívat. Po pátém začal
pentagram, v jehož vrcholech seděli, zářit jasným bílým světlem, které stále
sílilo. V té chvíli začali nějaké nesrozumitelné formule odříkávat i Velký
mág a Knomolos. Po chvíli ze všech pěti vrcholů vystřelil světelný hranol a
zahalil je. V té chvíli přestal Abraham se zaříkáváním. Hned vzápětí mu
došlo, že to byla chyba. Světlo postupně pohaslo a oni byli stále na stejném
místě. "To nic, Abrahame, začněte znovu a nepřestávejte se zaříkáváním, dokud se
nedostaneme do časoprostorového víru." snažil se ho uklidnit profesor. Začal tedy opakovat magickou formuli znovu. Pak se dostavilo opět jasné bilé
světlo a za chvíli jím byli zahaleni.Tentokrát se chyba neopakovala a
opravdu ani ne po deseti vteřinách se jich zmocnil silný větrný vír. Po
dalších tak pěti vteřinách začal vír zpomalovat a všech pět jich dopadlo na
zem. Jen co se trochu vzpamatovali, zvolal Velký mág radostně. "Podařilo se, jsme ve správné dimenzi."
|