Maluji pohádku červenou pastelkou
Pohádku o touze víře a přátelství
I když se čáry popletou
Zůstanou všichni bezelstní
Všichni jsou krásní a upřímní
Každý má druhé rád
Nikdo se neskrývá za skříní
Nikdo tu nemusí lhát
Maluji příběh černou tuší
Nikdo tu nemá nikoho rád
K mým prosbám jsou všichni hluší
Život je někdy těžké hrát
Všude tu vládne bezpráví
Každý má touhu nahoru se drát
Co chvíli tě někdo otráví
A pak už nemusíš nic hrát
Vyřezal jsem si loutkové divadlo
A měl v něm všelijaké loutky
Hrál jsem si co mě napadlo
Zaplnil dějem všechny koutky
Když jsem se nudil dal jsem své loutky do velké krabice
A navštívil svou vlastní ženu
To se mi líbí nejvíce
Takhle má totiž život cenu
|