Maluji pohádku červenou pastelkou

Pohádku o touze víře a přátelství

I když se čáry popletou

Zůstanou všichni bezelstní

Všichni jsou krásní a upřímní

Každý má druhé rád

Nikdo se neskrývá za skříní

Nikdo tu nemusí lhát

Maluji příběh černou tuší

Nikdo tu nemá nikoho rád

K mým prosbám jsou všichni hluší

Život je někdy těžké hrát

Všude tu vládne bezpráví

Každý má touhu nahoru se drát

Co chvíli tě někdo otráví

A pak už nemusíš nic hrát

Vyřezal jsem si loutkové divadlo

A měl v něm všelijaké loutky

Hrál jsem si co mě napadlo

Zaplnil dějem všechny koutky

Když jsem se nudil dal jsem své loutky do velké krabice

A navštívil svou vlastní ženu

To se mi líbí nejvíce

Takhle má totiž život cenu