Naděje s ošoupanými
Podrážkami od častého
Cestování balím do kufru
Jedeme zase o kus dál
Na malém nádraží se
Směšným výpravčím tak
Trochu jako z pohádky
Kouřím zbytek dýmky po
Dědečkovi a povídám si s
Trpaslíky co patrně vinou
Osudu zkameněli
Před pokladnou s vyskleným
Okýnkem házím korunou
Abych věděla kam dnes
Nabrat směr i když na tom
Tolik nezáleží jde o to
Jen tak nasednout a jet vlastně
Ne jde o to dělat něco
Jen tak
|