Myslel sis že je správné

Oblékat děti hábitů

Uštrikovaných z hořkosti

Za nekonečných nocí

( Ne do slz se ještě

Nikdo neoblékl )

Napůl v bezvědomí

Ovládán nápory vlastního

Uspokojení zapomněls' na

Poslední špetku respektu

( Ostatně proč poslouchat prosby děcek

Když ses sám snažil nevzbudit pozornost )

Bezbranná těla zuřivě tiskla

Oční víčka k sobě ve snaze

Utéct nemyslet zapomenout

A stejně skončily v péči psychiatrů

( Dítě není vrabčák co zatřepe křídly

A všechno zlé je pryč )