Jak uhasit pec,

když horkem tu mdlím,

až rozum taví mi,

že stéká mi v klín.

Ve zlostné výhni

škvaří emocí proud,

proč jí se tak daří

mysl mou kout.

Železná víra

zcvrklého ega

podléhá ohni

jak dřevěný trám,

jak rybí duše

praskne a vyprchá,

za sebou nechá

jen rezavý šrám.

Tavené vzpomínky

zhltily lůno,

ve vlnách bolu

se utopil sen.