Červená

jak niť se vkrádá

                                                mým myšlenkám

duši žádá

                                                o kalich

krve

co kolovala v žilách    

                                                mých.

Červená

jak víno zraje

                                                taky taje

jako sníh

barvu pouští

v čem je hřích

                                                že se spouští

a zalévá zem.

Teď růžovou se nadechuje

sem tam trochu

                                                 zapění

šampaňské ne

ani sekt nehraje

roli

                                                 v tom poblouznění.

Bílá čirou očaruje

bílé víno z číší lije

z pohárů

                                                i ze sudů

bílá

rubáš stejnou bije

v rakvi

                                                svého osudu.