vlčí máky

v naději trávy

vysněnou barvou

pýří se slunci

rámuje duše

té vidiny obraz

křehkostí skla

srdce ji schová

nevýskat divoce

nešlapat na louku

nevázat kytice

nachových květů

praskne sklo

cinkotem zrodí se

zkalené potoky

červených střepů