bílý džbán na římse

večerního okna

hladí vánek

průsvitnými záclonami

svítí zbloudilým na cestu

přichází sen

osvěžit hrdlo

na dlouhou pouť nocí

ze džbánu upíjí

otázky osudu

krásou tmy zmatený

povzbuzen vánkem

políbí čelo

zmožené spánkem

pak putuje dál

s prodejním stánkem